Zdravím knižní nadšence.
Přicházím se slíbeným společným čtením knižní série Upíři z Chicaga od Chloe Neill. Aktuálně vyšlo v češtině u nakladatelství FANTOM Print prvních osm dílů a další by měli následovat.

   

Jedná se o urban fantasy zaměřenou hlavně na upíry, kterou byste si rozhodně neměli nechat ujít pokud vás bere urban fantasy literatura. Osobně sérii mohu jen doporučit. Prozatím jsem četla prvních pět dílů a řadila bych je k dílům jako je Kate Daniels nebo třeba Mercy Thompson. Mercy Thompson jsem četla spolu s vámi již podruhé v druhé polovině loňského roku a Kate Daniels čtu zhruba od listopadu a stále mi pár dílů chybí přečíst.

   

Společné čtení Upírů z Chicaga není časově omezeno co se týče rychlosti čtení, začátku čtení apod. Každý máme čas v jiném termínu, čteme více či méně apod. Osobně nemám vůbec představu jak dlouho mi bude trvat sérii přečíst, ale jak často říkám, nejde o rychlost čtení, ale o to si čtení dobré knihy užít. Takže žádné stresy. Co přečtete v roce 2018, to přečtete. Pokud se vám nepodaří přečíst vše, svět se nezboří.

Jakém způsobem se do společného čtení zapojíte je na vás. Jen vás poprosím žádné spoilery. Přeci jen spousta lidí čte sérii prvně a nechceme jim přece vyspoilerovat celou sérii dopředu.

Sdílejte fotky, články, příspěvky, tweety...co hrdlo ráčí. Budu ráda, když se se svými postřehy, oblíbenými hláškami, fotkami apod. podělíte a použijete hashtag #scuzch2018 abychom se našli.

Společné čtení najdete na:

Pokud se stále nemůžete rozhodnout, zda je tato série to pravé pro vás, tak si přečtete recenze na prvních pět dílů. Třeba vám příběh trochu přiblíží a napoví...

Odkaz na sérii

Těším se na vaše příspěvky a fotky. Přeji hezké čtení a dejte vědět jak se vám knihy (NE)líbí.

Žijte blaze...
vaše věčně ukecaná Cathy
Ahoj holky (a kluci se jistě neurazí...přece jen je tu holek více), mám nutkavou potřebu se vám svěřit. Dlouho jsem nic nenapsala a trochu mi to chybí. Přece jen tenhle web nemá být jen o knížkách, ale taky o mě, o tom co mě zajímá a dělá šťastnou.

Aktuální téma číslo jedna jsou pro mě rozhodně letošní vánoce a povánoční čas. Vánoce nijak moc neprožívám už pár let. Děti v nejbližší rodině už nemáme, takže už to není úplně ono. Co je potřeba se koupí během roku a k vánocům už pak dáváme spíš peníze, poukázky a drobné blbůstky. 

Letos jsem si své osobní vánoce udělala trošku opožděně. Ona ta povánoční radost, že už to má člověk zasebou ty svátky "klidu a míru" a jako bonus různé slevy a nakupování bez strkanic, bez davů lidí je prostě lepší. Navíc, jak už jsem psala, nějaké penízky se pod stromečkem našly, takže udělat si radost je prostě nutnost a radost. 

V Olympii v Brně jsem si udělala radost hned několikanásobnou. Oblíbené obchody jako Yves Rocher, Orsay nebo CCC mé nákupní misi neunikly. 

V Yves Rocher jsem si pořídila další balzámek na rty. Tentokrát vanilkový, který přibyl do mé "sbírky" balzámků z YR. Už mám doma kokos, oříšek, jahodu a právě vanilku. Za mě jsou to super balzámky a aktuálně nejvíc ulítávám právě na tom vanilkovém. 

Kromě balzámku jsem si pořídila i peeling, který má super maličké perličky, takže když si s ním umýváte obličej, tak opravdu cítíte, že tam ty perličky jsou a NĚCO to dělá. Takže za mě boží voňavoučký peeling v bezva balení.
A protože když cestuji, tak věčně něco zapomenu doma, tak tomu nebylo jinak ani tentokrát. Krém zůstal doma na poličce, takže jsem si v YR pořizovala další. A abych si nekupovala stejný (protože ten můj už samozřejmě nevyrábí zase (prostě super věc a oni se rozhodnou to přestat vyrábět?! nechápu...), tak jsem sáhla opravdu po hydratačním krému na normální až suchou pleť. Kdybych nebyla jelítko, tak jsem si řádně přečetla štítek a nekoupila si HK pro normální až suchou pleť, ale hydratační gel pro normální až smíšenou. Ale chybami se člověk učí. Takže tak.

V Orsay jsem neodolala šedivé pouzdrové sukni a jednoduchému černému tričku s krátkým rukávem. Těším se, až je vezmu ven mezi lidi, ale zatím jsem se k tomu nedostala, takže další dojmy a poznatky pro vás nemám. Snad jen to, že můj pidi zadek v té sukni vypadá opravdu jako zadek (juch juch). A přijde mi, že v ní ani nemám tak výrazně široké boky jako obvykle. Tedy ne, že bych byla almara s bokama, ale.. sama sobě musím objektivně říct, že na svou postavu mám prostě širší boky. A jsem líná s tím něco dělat, takže pokud jste někdo z Boskovic a chtěli byste se mnou zkusit začít chodit cvičit do posilky tak dejte vědět. Třeba by mě to konečně nakoplo ze sebou něco dělat.

V CCC jsem neodolala nádherným tmavomodrým lodičkám. Nedávno jsem si v Orsay koupila nádherné krajkové tmavomodré šaty a tyhle lodičky vyloženě volali, že se k nim parádně hodí. Navíc vyšší lodičky mám pouze samé černé, takže jakékoli jiná barva na lodičkách se hodí. Tyhle mají teda prý 9cm podpatek a za mě super. Nevím tedy, jak se budu tvářit po prvním plese, který v nich strávím, ale uvidíme. Jsem malá a mám vysoký doprovod, takže se hold musím přizpůsobit.  

Původně se mi líbili zářivě modré lodičky se zlatým detailem v Humanicu, ale ty byly ještě o něco vyšší a už to nebylo pohodlné. Navíc ta barva byla opravdu o hodně světlejší než mám šaty.

Pokusím se vám sem dát všechny odkazy na zmíněné věci, ale kdybych náhodou něco vynechala, tak se nezlobte. 

A málem bych zapomněla na včerejší radost. Byla jsem se mamce "předvést" v nových botkách a šatech. Kupodivu se jí líbili. Jedním dechem mě nabádala ať si proboha s naší postavou (u nás se ta postava "přesýpacích hodin" nebo co to je, fakt dědí) pod ty šaty pořídím nějaký pěkný body. Že je to bezva, ale to vytvarování postavy by neškodilo. Takže jsem zabrousila na Astratex, kde nakupuji prádlo ve většině případů a nějaké to prádelko a bodyčka jsem si objednala. Balík dorazí zítra...v době, kdy já už budu v Orlických horách/Jeseníkách, ale co už. Do pátku do večera na mě počká a pak se uvidí, jak šťastnou ruku jsem u vybírání a velikostí měla tentokrát. Podprsenky a kalhotky jsou napohodu, tak se není moc kde splést, ale korzety a body je jiná liga... 

Jaké jsou vaše oblíbené obchody a čím jste si letos udělali radost vy? 

Jinak se mám vlastně skvěle. Pár věcí se změnilo, někdo odešel někdo přišel. Méně čtu, více se věnuji kamarádům a vlastnímu životu. Ale to už je trochu jiné povídání. Třeba na příště.

Opět se vracíme do světa V žáru bezpečí, kde je pár jedinců obdařeno paranormálními schopnostmi. Tentokrát je příběh zaměřen hlavně na Elizu. Tvrdou a drsnou agentku DBA, která kolem sebe vystavěla ochranné zdi, za které jen tak někoho nepustí. A kterou dožene její minulost, protože před tou se ochránit nedokáže. 

Dýchej za mě je dle mého docela název jako pěst na oko. Příběh o sebevědomé, samostatné a uzavřené ženě a oni k němu dají název Dýchej za mě? Jako by se snažili odkázat na to, že je úplně bezmocná? Ne. Opravdu není. With Every Breath bych asi překládala trochu jinak, ale pokud vezmu v potaz, že chtěli aby název zapadal mezi předchozí česky vydané díly, pak se jim to podařilo. 

Anotace je poměrně poutavá a oku lahodící. Možná trochu moc dramatická, ale až si přečtete knihu, bude vám anotace připadat ještě jako slabý odvar dramatičnosti. 

Dýchej za mě je psáno er-formou. Což pro mě byl poměrně nezvyk. Většinu knih, které čtu, vypráví přímo jeden z hlavních hrdinů a ne třetí strana. Navíc se tam ještě tak podivně střídal pohled na něj a na ni a ani nebyly nijak odlišeny. Každopádně přidejte k er-formě ještě nikdy nekončící dialogy, které jsou tak zdlouhavé, protivné a nerealistické, až je člověku do pláče. Ne. Tohle bylo opravdu politováníhodné spojení er-formy a příšerných dialogů jaké už jsem dlouho nezažila. 

Hlavní hrdina coby rádoby hodný hoch skrývající svou „temnou“ stránku, který se postupně mění na zaláskovaného, kontrolou posedlého maníka by byl ještě v rámci mantinelů v klidu. Ovšem to se nedá říct o Elize. Sebevědomá, drsná žena, schovaná za svými ledovými hradbami, která je až „legendární“ v tom, jak je nepřístupná. A oni z ní jako mávnutím proutku udělají UU (Ufňukanou Uršulu). Neustále brečící individuum, které jakoby najednou zapomnělo roky výcviku. Ano. Opravdu chápeme, že trauma je trauma, ale prostě WTF?! 

Jako dobrá postava se mi zdál Thomas. Byl to sice XXL zloduch, a nedostal v knize zrovna moc prostoru, ale i tak mi jeho počínání a celkově vystupování přišlo „logické“ a přirozené. Vážně divný pocit, říct tohle o nadpřirozeně nadaném psychoušském zloduchovi. 

Myšlenka knihy nebyla vůbec špatná. Myslím, že se však dala zpracovat mnohem lépe. Tohle se autorce prostě nepovedlo. Její svět, který se velmi podobá tomu našemu, až na jednu drobnost není vůbec špatný. A nějaké ty paranormalní schopnosti jsou dobrým okořeněním jinak běžného světa. Když však z postav udělá něco zcela odbočujícího od lidských standardů, pak je problém na světě. 

Jak jsem již řekla. Myšlenka nebyla vůbec zlá. A přestože mi styl vyprávění plný příšerných dialogů úplně neseděl, tak jsem stále neztrácela víru v to, že vezme autorka rozum do hrsti a vše zachrání. No bohužel. Knihu nezachránil ani akční závěr. Upřímně už mi byl osud hlavní hrdinky ke konci vážně volný. Tohle rozhodně nebyla četba pro mě. 

Obálka je ve stylu neurazí, nenadchne. Nic neříkající okvětní plátky, jednoduché písmo. Jednobarevné pozadí. Upřímně se mi spíš nelíbí. Přijde mi nedodělaná. Knihu jsem navíc četla pouze jako ebook, takže mohu, co se grafiky týče posoudit pouze přední stranu knihy 

Hodnocení obálky: 1.5/5
Hodnocení knihy: 1/5 

Něco užitečného navíc...

Dýchej za mě / With Every Breath
V žáru bezpečí (4.díl) / Maya Banksová / 336 stran / HarperCollins

Česká anotace: Agentka Eliza se odvážně vrhá do všech úkolů, i přes děsivé tajemství ze své minulosti. Kdysi se ocitla v moci zločince, kterého se jí podařilo dostat za mříže, jenže teď je Thomas na svobodě! Eliza nemůže čekat, až si pro ni přijde, ale musí ho jednou provždy zneškodnit.
Wade nikdy nikomu nedovolil nahlédnout pod svou masku - kromě Elizy. Ta se mu dostala pod kůži a nic mu ji nedokáže vyhnat z hlavy. Když však v jejích očích zahlédne paniku a strach, ví, že je něco špatně. Tentokrát to nebude Eliza, kdo se postaví do role ochránce. A stojí za to, aby se za ni Wade bil do posledního dechu…! Čtvrtý příběh ze série Slow Burn (V žáru bezpečí)! (HarperCollins.cz)

Zdroje obrázků: # / #

Chceš ušetřit nějakou tu kačku? Srovname.cz ti poradí, kde nakoupíš knihu Dýchej za mě nejlevněji.  
Příběh vypráví hlavní ženská hrdinka Tessa. A že je co vyprávět. Kniha má totiž přes pět set stran. Nekonečných stran. Díky rozsáhlosti příběhu jsem knihu poměrně dlouho odkládala na později. Nyní jsem ji četla znovu od začátku, přestože už jsem nějakých 20 stran četla předtím.

Hlavní mužskou postavou je mladík jménem Hardin. Vzpurný vysokoškolák naštvaný na celý svět. Je sice kus, ale chová se jako kr*tén, takže pozor na něj dámy. Většinu knihy jsem byla přesvědčená o tom, že trpí rozdvojenou osobností a potřebuje psychiatra. Výbušnější a méně smysluplnou postavu jsem dlouho neviděla.

Tess je prvačka, slušňačka, dříč a mimo jiné taky nezkušená panna. Ta holka je postrach. Emocionální troska posedlá kontrolou a pořádkem. A pokud Hardin potřebuje psychiatra, pak ona na tom nebude o nic líp. Její touha nechat do sebe zase kopnout je prostě neuvěřitelná (a to vážně nemyslím v dobrém). A o tom, že se rozbrečí snad při každé možné příležitosti raději pomlčím.

Ostatní postavy, co dělají většinu času jen křoví Tess a Hardinovi jsou jako nepopsaná kniha. Většinu času jim autorka dává jen tolik prostoru, aby dala možnost se Tess a Hardinovi pohádat před publikem. O vyspělosti řeč být taky nemůže, protože jen těžko uvěřit, že se jedná opravdu o vysokoškoláky a ne studenty prvního ročníku střední školy (a i to jim možná fandím).

Nikoho nejspíš nepřekvapí, že se většina příběhu prvního dílu odehrává v kampusu, domě bratrstva nebo přímo na univerzitě. Ráda bych řekla, že se jedná o průměrnou story z univerzitního, vysokoškolského prostředí. Pravdou ale je, že to průměrné rozhodně nebylo. Kniha byla neskutečně nudná, příběh se táhnul jako sopel a stále se opakující hádky a spory mezi hlavními hrdiny byly únavné. V polovině jsem čtení málem vzdala, ale nesnáším nedočtené knihy, tak jsem se přemohla a četla dál. Měla jsem doslova pocit, že to zabíjí moje mozkové buňky, protože mi jednání, dialogy ani situace v příběhu nepřišli natolik reálné, abych se donutila jim věřit. Přišlo mi to až moc umělé. Přesně jako spousta příběhu na Wattpadu. Ale příběhy na Wattpadu nepřečtete za dva večery, ale čtete je postupně jak vychází nové a nové kapitoly, takže vám ve výsledku ani nevadí, že se příběh táhne a je vyumělkovaný, ale u knihy prostě oprávněně čekáte víc.

Byla jsem přesvědčená, že je příběh nudný, zápletka už víc zřejmá být nemůže a autorka prostě nahání stránky. Víc jsem se splést nemohla. Tedy s tou zápletkou. To, že naháněla stránky, a většinu knihy jsem se nudila je pravda.

Největším překvapením bylo jistě zakončení prvního dílu. Takhle nečekaný, zvrat jsem na konci knihy už nějakou chvíli nečetla. Autorka na čtenáře hodila bombu, která je ochromila jako srnu reflektory auta a než se dočkali celého vysvětlení, tak díl ukončila. Tomu říkám geniální tah. Protože i já, která jsem se víc než ¾ knihy nudila, cítím silné nutkání si hned přečíst druhý díl.  Díky konci taky ode mě kniha dostává tak vysoké hodnocení.

Jako zajímavost bych uvedla, že příběh byl původně napsán jako fanfiction k One Direction. Což jsem zjistila naštěstí až po přečtení knihy. Osobně se mi totiž tihle kloučci nelíbí už od pohledu, takže by mě to akorát od čtení odradilo. A když už jsem u čtení...četli jste tu anotaci? Tesse kamarádky záviděli jejího kluka? Ona měla nějaké kamarádky? A pokud narážíte na Steph, tak té se ten její panák rozhodně nelíbil. Na to dám krk.

Hodnocení obálky: 2.5/5
Hodnocení knihy: 3/5

Něco užitečného navíc...

Polibek / After
After (1.díl) / Anna Todd / 528 stran / Yoli

Česká anotace: … můj život a moje srdce už nikdy nebudou stejné. Potom, co do nich narazil Hardin, už ne.

Tessa má všechno – žije v láskyplném prostředí s chápající matkou a má kluka svých snů, laskavého, milého, kterého jí závidí všechny kamarádky. Lepšího už si ani nemohla přát. Tessin pohodový život ale v okamžiku změní jediné setkání. Hardin je pořádně drzý kluk, s nepřeslechnutelným, nafoukaným britským akcentem, sexy rozcuchem, tetováním a piercingem ve rtu. Tessa si nemůže pomoct – Hardin je zkrátka jiný než ostatní kluci, které poznala…

A to po všech stránkách – dovede být i pěkně krutý. Neměla by ho spíš nenávidět? Neměla by jím Tessa pohrdat? Jak to, že se od něj nemůže odpoutat? Nedokáže to – i přes všechny jeho chyby a prohřešky. Intenzivní vášnivou blízkost střídají neustálá Hardinova zmizení a výbuchy vzteku. Může takhle vůbec vypadat láska? Tessa sama nevěří, že by takový vztah mohl fungovat. Ale… jde odolat jeho polibku? (yoli.cz)

Zdroje obrázků: # / # / # / #


Na dveře pomalu, ale jistě klepe zima a s ní i konec roku. A jak lépe zahájit trochu organizace, než pořízením diáře na všechny schůzky, poznámky, seznamy apod.

Už loni jsem po diářích dost koukala, ale jak už jsem psala v minulém článku - mě to plánování dlouho nevydrží. Proto jsem si i loni koupila diář za pár korun. Dodneška mám vyplněné asi jen necelé dva měsíce. V plánování jsem opravdu hrozná.

Poučila jsem se (svým způsobem). Letos jsem sáhla po mnohem dražším, zato mnohem hezčím a propracovanějším TD diáři na rok 2018. Což pro mě doufám bude dostatečná motivace, abych od plánování zase neutekla.

Diář jsem si objednala přímo z eshopu Terapie domova. Na výběr je tam ze tří barevných variant. Tyrkysové, vínové a šedé. První dvě zmíněné mají nový design s vyrytými šípy, šedá varianta je s (loňským) designem kotviček. Pokud doma diářové desky máte, je na TD možné objednat pouze náplň do diáře, a to jak datovanou tak nedatovanou a navíc pár drobností.

Protože já doma žádné diářové desky nemám a také proto, že jsem chtěla TD diář vyzkoušet kompletně, objednala jsem si celou sadu TD diáře 2018.

Diář jsem objednávala 2.listopadu. Obratem přišlo potvrzení objednávky, kde byli i platební údaje pro platbu převodem. Ještě týž den jsem objednávku zaplatila. A napjatě čekala na další zprávy. Nečekala jsem dlouho. 5.listopadu (mimochodem neděle) jsem dostala email, kde mě paní informovala, že balík odeslala. A světe div se, hned druhý den (6.listopadu) byl balík u mě.

Balík jsem si nechávala zaslat Českou poštou. Po převážení ČP jsem balík dostala roztržený, lehce pomuchlaný a celkově mě při převzetí balíku napadlo, že si na něj někdo sedl. Můžu vám říct, že jsem při otevírání krabice opravdu trnula hrůzou a doufala, že to diář ve zdraví přežil. A naštěstí ano. Po otevření krabice na mě čekal růžový hedvábný papír přelepený samolepkou Terapie domova (mimochodem krásné logo) a v něm zabalený diář spolu s popisovačem a průhlednou kapsičkou. Bez úhony.




Shodou okolností (a mého nenechavého mozku), jsem v době kdy jsem psala tento článek (8.listopadu) dělala na terapii domova druhý nákup. Dokupovala jsem si takové nezbytnosti jako je děrovačka, náhradní papíry do diáře, záložky a kroužky proti trhání dírek v papírech diáře. A když už jsem byla v tom prolézání eshopu TD, tak mi to nedalo a prohlížela jsem si i nedatované kalendárium. Že bych nedatované kalendárium využila teď na ty dva měsíce do konce roku. Ale co potom s tím zbytkem stran? Nedalo mi to a zavolala jsem paní z Terapie domova s dotazem, zda od loňska/letoška nezbylo nějaké kalendárium 2017, že bych chtěla začít s plánováním už teď. Protože nač čekat do nového roku, že? Nedatované kalendárium, by bylo sice fajn, ale většinu listů bych stejně nevyužila.

Paní byla neuvěřitelně milá a neměla vůbec problém mi zaslat spolu s mojí objednávkou i těch pár listů na zbytek roku. Navíc zdarma jako bonus k objednávce. Tentokrát jsem neponechala nic náhodě (čti České poště) a raději jako doručovatele zvolila PPL. Je to sice dražší, ale v rámci výzkumu, ať máte kompletní zhodnocení doručení, to za to stojí. 8.listopadu jsem vytvořila objednávku, standardně dostala potvrzující email s platebními údaji. Zaplatila jsem a 9.listopadu už mi TD psala, že je balíček na cestě ke mě. 10.listopadu mi jej kolem oběda přivezlo PPL a to v naprosto perfektním stavu. Tudíž rada pro vás - opravdu těch pár korunek investujte za to PPLko. Když už si pořizujete takhle nákladný diář, tak by byla přece škoda riskovat poničení díky ČP.



Za zmínku ještě určitě stojí právě cena. Rozhodně se nejedná o levnou srandu. Sada diáře na rok 2018 vyjde na 990,- korun plus poštovné (a balné) dalších 80,-/114,- korunek (záleží na zvoleném dopravci). Jasně. Není to zrovna málo, ale zase je to "zakázková" výroba. Nejen, že u toho paní strávila fůru času, má to spoustu vychytávek a systém, ale i materiál něco stojí. Určitě tedy zvažte, zda jste ochotné ty penízky za to dát. Já si už dřív koupila řadu "levných diářů" a nikdy mě u plánování neudrželi. Buď mi ve výsledku nesedlo rozvržení stránek nebo mě začali nudit nebo sem byla lenošná. Vždyť taky co, diář stál pár korun, tak houby zle. A právě tomu jsem se chtěla letos/další rok vyhnout. A myslím, že právě cena je dobrá motivace, proč dát plánování opravdu šanci.

Shrnutí...

+ výběr sortimentu (různé druhy desek, (ne)datované náplně možno koupit zvlášť, plánovací nezbytnosti jako jsou samolepky, děrovačka, náhradní listy do diáře, záložky, apod.)
+ rychlost dodání (objednáte a do dvou dnů od zaplacení máte balíček doma)
+ možnost výběru doručovatele (Česká pošta nebo PPL)
+ příjemná, rychlá a vstřícná komunikace
- cena (jak sortimentu, tak i poštovného)

Nakoupené zboží...

- TD diář 2018 šedé kotvy (celá sada viz foto mojí první objednávky)
Záložky do diáře 2018
- Čistě bílé papíry do diáře
- Zpevňující kroužky transparentní
- Děrovačka Maped Punchito

PS: Kvalitě diáře, příslušenství apod. se budu věnovat zase v jiném článku.




Stále doháním resty. Tentokrát to bude přečteno za květen. Květen byl u mě ve znamení čtení FAN překladů. (A knih s úžasně polonahými chlapy.) A bohužel ne zrovna uspokojivý. Jednak jsem četla samou lechtivou četbu, ale taky už mám požadavky trochu někde jinde, takže mě podprůměrnou slátaninou zrovna neohromíte.

- That Man (That Man #4) - Nelle L'Amour
Tak z téhle knihy si nepamatuji ani zbla. Vše hovořící komentář: "Proč tohle čtu? Fakt nechápu sama sebe..." je opravdu výmluvný. Stejně jako hodnocení 1/5 hvězdiček. Opravdu nechápu jak může mít ta kniha tak velké hodnocení, když to podle mě byl takový odpad.

Hodnocení obálky: 2/5 | Hodnocení knihy: 1/5

- 25 Days - Claire Adams
Tuhle knihu jsem částečně četla v angličtině (já vím k neuvěření). Má krásně jednoduchou angličtinu. Nechci kecat, ale tuším že minimálně část jsem ale četla jako FAN překlad, protože rychlost mého čtení v EN mě opravdu rozčiluje.
Každopádně se jedná o pohodovou oddechovku. Nic světoborného. A malé upozornění - dle mého to autorka tím koncem zmrvila. Prostě celá kniha je na pohodu a pak si autorka řekne, proč to komplikovat? A totálně to...
Btw. Ta obálka je super. Sice by asi nebylo od věci trochu ji ladit do zimy, když se to odehrává na horách, ale...stěžujte si, když vám tam prdnou polonahýho chlapa.

Hodnocení obálky: 4.5/5 | Hodnocení knihy: 2/5

- Před záhrobím (Noční lovci #5) - Jeaniene Frost
Tahle série je sice jedna z mých srdcovek, přesto si nemohu odpustit říct, že je to díl od dílu horší.  Čte se to dobře, ale... není to žádná hitparáda.
A ta obálka mě tedy taky zrovna nedostává do mdlob.

Hodnocení obálky: 1.5/5 | Hodnocení knihy: 3/5

- Capture Me (Capture Me #1) - Anna Zaires
A máme tu další EN knihu, kterou jsem četla skrze FAN překlad. Můžu vám garantovat, že je to mrtě moc čtivé a opravdu vás bude zajímat, co se stane v dalších dílech. Přesto v myšlenkách přetrvává WTF?! pocit z knihy.

Hodnocení obálky: 3/5 | Hodnocení knihy: 2/5

- Bind Me (Capture Me #2) - Anna Zaires
O ano. Pokračujeme směle ve FAN překladech. A je to čím dál horší. Tedy ne FAN překlad, ale příběh. Za mě je to upřímně krávovina, ale fakt hrozně mě zajímalo, co bude dál...
Navíc má tahle série i celkem pěkný obálky. Takové hříšné.

Hodnocení obálky: 3/5 | Hodnocení knihy: 1/5

- Claim Me (Capture Me #3) - Anna Zaires
A jsme u konce téhle série. Halelluja. Na rovinu říkám, že nechápu, jak jsem mohla přečíst DOBROVOLNĚ všechny tři díly. Za mě to bylo nereálný, vykonstruovaný, umělý....a přesto jsem to žrala, abych zjistila, jak to dopadne. Stydím se za sebe.

Hodnocení obálky: 3/5 | Hodnocení knihy: 1/5

- Branding the Virgin (Cowboys & Virgins #1) - Alexa Riley
Ou pane bože. Tak tohle byla osvěžující změna a jízda jako prase. Úplně ukázková (zrychlená) pohádka pro ženy. Je to krásně naivní, nereálný, hloupoučký a nenáročný čtivo. Vřele doporučuju na odreagování.

Hodnocení obálky: 5/5 | Hodnocení knihy: 5/5

- Roping the Virgin (Cowboys & Virgins #2) - Alexa Riley
U tohoto dílu, už jsem trochu věděla do čeho jdu, takže to nebyl takový šok, když jsem dostala přesně to, co jsem očekávala. Bohužel to opravdu nemyslím v dobrém. Zrychlená pohádka pro ženy byla originální napoprvé, ale napodruhé už opravdu ne. Přetrvávající pocit rychle přehrávané VHSky trvá.  
Šílený, nereálný a praštěný...ale má to svoje kouzlo.. :) I když první díl mě vzal víc, protože jsem ještě nevěděla, co mě čeká....

Hodnocení obálky: 5/5 | Hodnocení knihy: 2/5

Opět ta stejná autorka. Opět ten stejný styl psaní. Opět zrychlený film s happy-endem. Doufala jsem ve změnu, ale bohužel...
Pokud za sebou máte příšerný den a potřebujete vyloženě vypnout, pak by tohle nemusela být špatná volba čtiva. Pokud očekáváte něco víc, pak po knize nesahejte.
Mimochodem autorka má moc, opravdu moc hezké obálky knih. Jak fotky, tak písmo se mi moc líbí.

Hodnocení obálky: 5/5 | Hodnocení knihy: 1/5

- Plán (Off-Campus #4) - Elle Kennedy
A změna. Tohle už je kniha, kterou jsem četla v českém vydání. Je to čtvrtý díl série o hokejistech a jejich love story.
Je pravda, že třetí díl mě úplně nevzal, takže jsem se trochu bála, že ani Plán. Nakonec jsem si čtení Plánu užila a kochat se obálkami této série mě snad nikdy neomrzí. 
Hodnocení obálky: 5/5 | Hodnocení knihy: 4.5/5

Tak tohle bylo opravdu vyčerpávající. Opravdu už se těším, až zase začnu psát AKTUÁLNÍ přečteno za minulý měsíc, protože dolovat z paměti a goodreads jaká kniha vlastně byla a jak se mi líbila je občas opravdu boj. Obzvláště u těch ne zrovna dobře hodnocených knih.


Zdravím vás,
pro tentokrát trochu nestandardně o organizaci. Říkáte si: Cože? Cathy nám chce nakecat, že není přelétavý a děsně líný bordelář? Nebojte. Nebudu vám věšet bulíky na nos. Nikdy mi žádný pokus o organizaci nevydržel déle než něco málo přes týden. Když plánuji dopředu a těším se na něco, tak z toho ve výsledku bývám akorát rozhozená. Bývá mi špatně a většina plánů ztroskotá na nějakém problému nebo mé lenosti. A čím jsem starší, tím víc si to uvědomuji. Můj život je jeden velký zmatek. Všechny důležité věci mám na papírcích. Kdo tenhle systém někdy praktikoval ví, že papírky ztratíte. Dříve nebo později k tomu dojde. Věřte mi. Schůzky s přáteli vám splývají. Nevíte, jestli jste se domlouvali na středu nebo na čtvrtek. Zda jdete napřed na skleničku s X nebo na bowling s Y. A je opravdu nepříjemné, trapné a ponižující, když na někoho zapomenete. Co jste pak za kamarádku, že? 

Mohla bych pokračovat opravdu dlouho. Je spousta důležitých věcí, které je lepší si psát. Věci řadit určitým způsobem a uklízet pravidelně. A ten pořádek ve věcech, schůzkách a rozvrhu dodržovat. Ne jako já - nárazově, když mě zrovna někdo vytočí a potřebuji se uklidnit. Tak uklízím. Bezva terapie, pokud máte po ruce někoho kdo vám dokáže zvednout mandle. Ale zpět k tématu. Jakýkoli systém, který vám vyhovuje vám usnadní život. Domnívám se, že nejen čas, ale i spoustu nervů a trapasů. 

Na počest druhého výročí webu (a pro klid v duši), jsem se rozhodla s tím zmatkem jinak známým jako můj život něco udělat. Vnést si do života trochu organizace. Nebo se o to alespoň pokusit. Moji snahu nyní budete moci pravidelně sledovat tady na webu, občas také na instagramu nebo facebooku.

Těšit se můžete na plánování, úklid šatníku, archivaci, úklid knihovny, moje poznatky ohledně kdejakých pomůcek k usnadnění plánování apod.