Ahoj všichni!
Včera byl poslední den Read-a-thonu, takže je tak nějak namístě, abych celé moje snažení nějak zhodnotila. Nebyla jsem tak akční jako Ady W.,ale myslím si, že jsem vlastně docela spokojená i s tím minimem co jsem přečetla. Přeci jen jsem toho času úplně moc neměla a také jsem dělala i jiné věci než čtení.

A rekapitulace? Přečetla jsem Ohnivý dotyk (Fantom Print - 272 stran) a rozečetla Dědičku ohně (CooBoo -137 z 536 stran).
Život není pohádka a velmi brzy se o tom přesvědčí i Oliver. Oliver, který byl ještě nedávno pohádkovým princem. Princem, který celý dosavadní život zachraňoval princeznu z věže – znovu a znovu. 

Delilah je šestnáctiletá středoškolačka, která se zamilovala do pohádkové knížky. Budeme-li přesní, tak je Delilah zamilovala do prince z oné pohádkové knihy. Podařilo se ho z ní vytáhnout a nyní se má Oliver - princ z pohádky – začlenit do běžného života teenagera. Začít chodit do školy, psát úkoly, oblékat se, jezdit na kole a spoustu dalších věcí. Není na to ale sám, Delilah mu pomáhá, učí ho a snaží se, aby vše probíhalo bez jakékoli podezření, že Oliver není z tohoto světa. Avšak Delilah se zamilovala do prince z pohádky, ale z Olivera se stává středoškolák, obyčejný kluk. Už není tím okouzlujícím princem z pohádky a už ho nemá jen pro sebe. Není jedinou čtenářkou pohádkové knihy, takže má Oliver mnohem větší volnost, poznává spoustu nových lidí a děvčat, ale především si bud muset co nejrychleji uvědomit rozdíl, mezi knihou a realitou, protože ta ho dohání mílovými kroky.

Úplně neuvěřitelně mi vadí, že Láska mezi písmenky není první díl. Celou dobu mi přišlo, jako by mi někdo neukázal začátek a nutil mě číst příběh od poloviny a přeskočil tu nejlepší část. Jsem totiž přesvědčená o tom, že první díl by se mi líbil mnohem víc a s druhým bych neměla takové potíže a nutkání neúplnosti. Nutno dodat, že není chyba autorek, že u nás první díl nevydali. 

Další věcí která mi vadila, byla samotná postava Delilah. Ta holka mi byla tak neuvěřitelně nesympatická. Její pofňukávání nad každou hloupostí a celkově její chování mi vadilo. Mimochodem s tím jejím jménem jsem se doteď nesrovnala. Brr.. Oliver nadruhou stranu byl správně hloupoučký a naivní, což vzhledem k tomu, že je pohádkový princ vlastně nevadilo.A opět se vracíme k tomu, že Láska mezi písmenky není první díl. Přišli jsme o ty první momenty, kdy bude ze všeho udivený, vyděšený nebo nadšený. Spoustu věcí, které se hlavních postav týkaly autorky podle mého vynechaly, takže v tohohle ohledu moc nadšená nejsem. A Edgara jakožto jednu z hlavních postav ošidili nehorázným způsobem. Na těch pár stránkách, které mu věnovaly, z něj udělaly ufňukané dítě, co chce maminku. Navíc se naivně domnívaly, že to zachrání na oko chrabrým výstupem s drakem a rádoby něčím, co mělo být považováno za lásku.


První co vás v knihkupectví na knize upoutá je její nádherný a v dnešní době ne úplně běžný hřbet. Hrozně mi připomíná staré knihy vázané v kůži, které můžete vidět na hradech a zámcích v knihovnách. A jak moc jsem odvařená ze zadní strany knihy vám snad ani nemusím říkat. Je to jednoduše nádhera. Jemné, nepřeplácané a nádherně zpracované. Z přední stránky sice až tak odvařená nejsem, ale přesto musím uznat, že má své kouzlo taky. Myslím, že mě tam nejvíc odpuzují ty papírové postavičky s potiskem. Na druhou stranu – bez nich by to nebylo ono.

Závěrem řeknu jen, že jsem prostě čekala víc. Upřímně jsem podle názvu čekala ohromnou kvestory jak z pohádky. Příběh mě až tak neupoutal, zápletka mi přišla neúplná a že by byla kniha kdovíjak čtivá, se taky říct nedá. Takže pro mě tentokrát zklamání v podobě krásného obalu ale neuspokojivého obsahu.

Hodnocení knihy: 2/5
Hodnocení obálky: 4.5/5

Něco užitečného navíc...

Láska mezi písmenky / Off the Page
Jodi Picoultová a Samantha van Leerová / 355 stran / CooBoo

Česká anotace: Co by se stalo, kdyby se princ z pohádky ocitl v našem světě a musel třeba chodit do školy? A naopak, co by obyčejný kluk dělal v pohádkovém příběhu? Šestnáctileté Delilah se povedlo nemožné – dokázala vytáhnout okouzlujícího prince ze stránek oblíbené pohádky a vyměnit ho za svého kamaráda Edgara. Setkat se tváří tvář s Oliverem bylo jako kouzlo, ale co s takovým princem v našem světě? Přece jen tu máme trochu jiná pravidla, a tak se Oliver musí stát obyčejným klukem a začít chodit do školy, i když ani neví, jak se přechází přes ulici. Zato Edgar se musí vypořádat s rolí chrabrého prince, jehož život se při každém čtení opakuje. (goodreads.com)

Zdroje obrázků: # / # / #
Kvido. Suma sumárum se celá kniha točí kolem Kvida, jeho rodiny a jejich života. Vezměte si mírně – možná trochu více – bláznivou rodinku. Babička nekupuje maso, aby si našetřila na „dámskou jízdu.Tatínek musí odjet do zahraničí a najít si milenku, aby si dokázal jaký je vlastně chlap, což později ještě doplním o pár peprných detailů. Zpět k oné šílené rodince. Další na řadě je mladší bráška, kterému městský život nevoní a raději tráví celé dny i noci v lese jako nějaká rusalka. Nemůže chybět ani zpočátku dramatická, občas až silně přehrávající a naoko tupá matka, ze které se později vlastně vyloupne právnička – což doteď nechápu. Nu a Kvido? To je kapitola sama o sobě. 

Už jako malý chlapec byl velmi chytrý a celkem časně se naučil číst a hrát si s Jaruškou na doktory, což mu vlastně zůstalo až do dospělosti. Chtěl být spisovatel a tak neustále něco sepisoval.Kvůli otci se přihlásil na ekonomku, které později nechal, aby se mohl – stejně jako jeho otec – stát vrátným. Když už jsme se dostali zpět k otci, tak si buďte jisti, že onomu úžasně chytrému ekonomovi začne dříve či později „šplouchat“ na maják a činnosti jako rozbíjení skleniček či vyrábění vlastní rakve mu nebudou cizí. 

Nejspíš to bude mnou, ale sáhodlouhé převyprávění každodenní rutiny, okořeněné sem tam nějakou tou dobrou hláškou či bláznivinou mě v tomto případě vážně nevzalo. Postavy díla mi přišly jako právě vypuštěné z blázince a nejvíce mě asi deptal fakt, že jsem se nic podstatného nedozvěděla. Chci tím říct, že přestože má audiokniha téměř osm hodin, tak bych vám knihu byla schopna shrnout jen velmi obtížně, protože toho důležitého tam opravdu mnoho nebylo. Přišlo mi, že téměř vše byla jen „omáčka“ okolo. Příběh mi ani nepřišel nijak poutavý, kdyby ano, tak bych byla schopna přetrpět kde co, ale tohle tedy opravdu ne. 

Na mnoha místech jsem se dočetla (již před poslechem knihy), že jsou Báječná léta pod psa jednou z Viewegových nejlepších knih. Takže jistě chápete mé nadšení, že zrovna jedno z jeho nejlepších díl mám na seznamu četby. A nyní, po jejím vyslechnutí vám mohu říci, že jsem opravdu ráda, že žádnou další Viewegovu knihu v seznamu nemám. Pokud tohle byla jeho dobrá kniha, pak raději nechci číst nebo poslouchat ty ostatní. A pokud třeba vy patříte mezi jeho příznivce, tak mi určitě dejte vědět, jaká kniha se vám od něj líbí nejvíce a co se vám na jeho psaní líbí – ráda bych totiž na jeho tvorbě našla nějaká větší pozitiva než jen to, že má občas dobrý humor.

Jak už jste asi pochopili z předcházejících odstavců, kniha mě vůbec nechytla. Upřímně nevím, na co autor díla myslel, ale moje myšlenka při poslechu této knihy byla něco jako „On si při tom psaní rozhodně něco šlehnul.“ Nežila jsem v té době, takže nemohu posoudit, jak moc se autor držel pravdy, nakolik vsadil do díla nadsázku, a co si natvrdo vycucal z prstu, jedno je však jisté: Tuhle knihu už nikdy číst ani poslouchat nebudu. 

Zpracování audioknihy...
Zatím jsem byla z povinné četby v poslechové podobě dost nadšená. Děkovala jsem za to, že v dnešní době již existuje něco jako audionahrávky, a tak se dostanu i ke knihám, které jsem v tištěné podobě neměla odvahu číst. Malý princ, R.U.R. to zatím byly mé poslouchací úspěchy, ale Báječná léta pod psa se k nim rozhodně nepřidají. Nejenže mi kniha nesedla obsahově a vlastně i tématem a stylem psaní, ale bohužel ani hlas Michala Pavlaty, který knihu načetl nebyl příliš sympatický. Pan Pavlata sice dobře klesal hlasem, měnil zabarvení a tóny hlasu, abychom poznali, že hovoří někdo jiný, ale přesto – když mi není sympatický samotný hlas člověka, tak to nezachrání sebelepší čtení. Bohužel. Hodnocení tomu tedy odpovídá.

Mám-li být upřímná a posoudit knihu čistě subjektivně, pak mi nezbývá, než vám říci, že tohle není nic pro mě. Rozhodně, ale jen na základě mých dojmů a pocitů neházejte flintu do žita – v tomto případě audioknihu - , ale naopak si udělejte vlastní názor, a třeba budete mile překvapeni.

Hodnocení obalu: 2/5
Hodnocení audioknihy (obsah): 1/5
Hodnocení audioknihy (zpracování): 1.5/5 

Něco užitečného navíc...

Báječná léta pod psa / Báječná léta pod psa
Michal Viewegh / MP3, 7 hodin 44 minut / Tympanum

Obsah audioknihy: Báječná léta pod psa - slavný román českého spisovatele Michala Viewegha. Audioknihu předčítá Michal Pavlata.
V tomto čtivém románu jsou líčena osudná léta normalizace, která zasáhla rodinu hlavního hrdiny, jímž je Kvido – malý kluk, možná až příliš inteligentní, který se musí smířit s náhlým přestěhováním na Sázavu do zpustošeného domku. A také s neustálými výkyvy nálad svého otce, s přílišnou péčí své matky a s novým přírůstkem do rodiny. Dá se říci, že je to úplně normální kluk. Až na to, že žije v době, která tak úplně normální není.
Příběh citlivého chlapce Kvida z období „reálného“ socialismu je mistrným podáním šedivé doby, která pro mnohé z nás byla zároveň šťastným obdobím mládí a dospívání. Tato vůbec nejznámější kniha spisovatele Michala Viewegha, za níž získal cenu Jiřího Ortena, byla přeložena do několika světových jazyků, byla zfilmována i převedena do divadelní podoby. Nyní poprvé vychází jako nezkrácená audiokniha.
Své mistrovství mluveného slova zde předvádí herec Michal Pavlata pod vedením zkušené režisérky Českého rozhlasu Hany Kofránkové. Dobu a atmosféru audioknihy výborně doplňuje hudba Jiřího Šlupky Svěráka. 
Knižní předloha k této audioknize k zakoupení na www.KNIHCENTRUM.cz (audioteka.cz)


Zdroje obrázků: # / # / # / #
Když jsme dětmi, vnímáme svět jinak než dospělí. Dost často se stane, že nás dospělí nechápou, protože sami zapomněli jaké je to být dítětem. Že svět není jen o penězích nebo třeba kariéře. Když už nejsme dětmi, tak se pořád za něčím ženeme a vlastně ani nevíme za čím, nebo proč. Myslím, že se nám kniha Malý princ snaží sdělit, že záleží i na jiných věcech než jen těch materiálních. Malý princ je tak trochu filozofická pohádka, která je určená jak pro malé, tak velké čtenáře a posluchače.

Osobně jsem filozofii nikdy moc nerozuměla a měla jsem problémy s tím, určit, co vlastně znamenala slova, která byla řečena, proto Vám nastíním, co jsem slyšela a raději nebudu rozebírat onu filozofickou stránku.

Překvapivě kniha nezačíná žádným „Bylo nebylo,..“ ani „Byl jednou jeden malý princ..“. Příběh začíná u malého chlapce, který rád kreslil, a kterého dospělí od malování odradili. On si však své „nepovedené“ kresby nechal a hledal přítele, jež by jim porozuměl. Z chlapce vyrostl muž, ze kterého se stal pilot, letec chcete-li. Muž, jež havaroval, a na poušti potkal malého chlapce, kterému začal přezdívat Malý princ.

Kniha je právě o onom setkání letce s Malým princem. Popisuje týden, který spolu oba hrdinové strávili – letec snažíc se opravit své porouchané letadlo a Malý princ, vyzvídajíc a později i vypravujíc o svých dobrodružstvích. Jejich setkání bylo vlastně docela zvláštní. Povězte, kolikrát za život se Vám stane, že po Vás chce někdo uprostřed pouště nakreslit beránka?

Malý princ vypráví o mluvící květině se čtyřmi trny, kterou na své domovské planetě B612 zanechal, o sedmi planetách, které navštívil (a to včetně Země, kde se seznámil mimo jiné i s liškou, kterou si ochočil) a o svých rozpravách se zvířaty a rostlinami, se kterými se na své cestě seznámil.

Příběh byl poutavý, nikde se příliš nezdržoval a po většinu času na sebe navazoval. Snad jen mezi některými kapitolami byl skok, který mi malinko komplikoval orientaci v příběhu. Ze začátku jsem také měla problém si zvyknout, že Malý princ mluví s rostlinami a zvířaty a přestože tuto „schopnost“ letec neměl, tak mu to nepřipadalo divné. Celkově si myslím, že tato kniha patří k těm „lepším“ z povinné četby, přesto si nemyslím, že bych se do příběhu Malého prince pustila, kdyby nebyl v mém seznamu četby k maturitě.

Zpracování audioknihy…
Audioknihu načetl Eduard Cupák, kterému patří rozhodně velké uznání. Má příjemný hlas, který neruší a spíše posluchače nutí se uvolnit a knihu si vychutnat. Líbily se mi jeho změny zbarvení hlasu, aby odlišil řeč Malého prince od ostatních.

Z čeho už jsem tak nadšená nebyla, byla rozhodně hudební „vložka“ na konci audioknihy. Celkově je kniha rozdělena do 27 kapitol, kde každá kapitola je oddělena "znělkou". Tato hudba mezi kapitolami sice trochu rušila, ale dala se překousnout na rozdíl od té na konci.

Hodnocení obalu: 3/5
Hodnocení audioknihy (obsah): 3.5/5
Hodnocení audioknihy (zpracování): 4/5

Něco užitečného navíc...

Malý princLe Petit Prince
Antoine de Saint-Exupéry / MP3, 1 hodina 49 minut / Audiostory 2013

Obsah audioknihy: Malý princ - audiokniha obsahuje jedno z nejslavnějších děl moderní světové literatury, jehož autorem je Antoine de Saint-Exupéry. Čte Eduard Cupák.
Malý princ je symbolem dobra, poslem nejušlechtilejších lidských citů, ztělesněním lásky a přátelství, hledačem a objevitelem krásy. Křehký příběh, který mají rádi děti, a milují jej až do dospělosti, protože střet dětského světa se světem dospělých se zde stává školou umění žít.
Knižní předloha k této audioknize k zakoupení na www.KNIHCENTRUM.cz (audioteka.cz)


Zdroje obrázků: # / # / # / #
Kniha pojednává o světě, kde se pomalu začínají vyrábět roboti. Pro domácí, kancelářské či vojenské využití. Mít robota je moderní a tak jej chce každý mít. Nejprve jsou roboti drazí a můžou si je dovolit jen někteří, ale později…

Příběh začíná příchodem mladé jednadvacetileté slečny Heleny Gloryové, dcery prezidenta Gloryho. Přišla „orodovat“ za práva robotů jménem Ligy Humanity přímo za centrálním ředitelem Dominem do továrny na roboty. Ráda by roboty osvobodila, umožnila jim stejný život, jako mají lidé. A protože si Helenu všichni hned zamilují – zůstává. A zůstává přes deset let.

Výroba robotů se zdokonaluje a rozrůstá. Herry Domin má nádhernou představu o světě, kde by člověk nemusel hnout ani prstem a všechno by za něj dělali roboti a vše by bylo zadarmo. Jeho představa se časem pomalu vyplňuje, avšak ne úplně přesně, jak by si přál…

Za zmínku určitě stojí stavitel Alquist, šéf staveb Rossumových Universálních Robotů, který je v příběhu velmi důležitý. Mě osobně byl i přes svoji milou povahu celkem nesympatický. Jaké překvapení, že do pana Domina, který byl paličatý a ženy nebral jako sobě rovné, jsem se zamilovala.

Příběh sice není z těch šťastných, ale je nutné pamatovat, že i malé vítěství je stále vítěstvím. A že technika není odpovědí na všechno. Na světě jsou důležitější věci, jako je rodina, práce, život – ano, život je důležitý. Ona věta „Radujte se a množte se.“, má přece jen něco do sebe.
Na závěr ještě dodám, že ačkoli je kniha původně psaná jako hra, je dobře obsahově udělaná. Přestože má jen tři dějství, tak se v ní čtenář či posluchač dozví celý příběh bez nějakých větších vynechávek.

Zpracování audioknihy…
Pokud jsem řekla, že se mi zpracování Malého prince líbilo, pak nahrávka R.U.R. byla naprosto úžasná. Vzhledem k tomu, že každou postavu „čte“ někdo jiný, dostává se příběh úplně na jinou úroveň. Knihu načetl Otakar Brousek, st., Jaroslava Adamová, Vladimír Brabec, Jaromír Spal, Josef Patočka, Vladimír Krška, Vladimír Hlavatý, Marie Vášová, Jaromír Hanzlík, Růžena Merunková, Bořivoj Navrátil, Marta Kučírková, Svatopluk Skládal, Karel Houska a další. Za mě tedy úžasně zpracované. Postavy jsou velmi reálně načtené, takže jsem neměla problém se do příběhu plně vžít.

Pokud bych měla vybrat nejlépe načtenou a podanou postavu, byl by to Otakar Brousek, který ztvárnil Harryho Domina. Jeho podání bylo opravdu moc dobré, velmi živě jsem si ho dokázala představit, jak stojí přede mnou a mluví k lidem a robotům ve svém okolí. Opravdu úžasný výkon. Zbylé postavy byly také dobré, ale na pana Domina prostě žádná nemá.

Mým problémem, co se postav týče, je fakt, že když jsou krásně namluvené, tak si nepamatuji jména. Jména ředitelů továrny mi splynula ani nevím jak, a přestože jsem věděla – díky rozdílným hlasům – kdo mluví zrovna teď, tak jsem nebyla schopna určit jméno. Proto jsem ráda, že jsem si na pomoc při psaní recenze mohla vzít příběh v knižní podobě a k hlasům tak přiřadit jména. Pokud máte stejný problém, doporučuji nejnovější vydání knihy od nakladatelství Omega na doplnění.

Hodnocení obalu: 5/5
Hodnocení audioknihy (obsah): 4/5
Hodnocení audioknihy (zpracování): 5/5

Něco užitečného navíc...

R.U.R. / R.U.R. 
Karel Čapek / MP3, 1 hodina 40 minut / RadioServis 2014 (1968)

Obsah audioknihy: R.U.R. - audiokniha obsahuje jednu ze slavných her, jejímž autorem je Karel Čapek. Hrají Otakar Brousek, st., Jaroslava Adamová, Vladimír Brabec, Jaromír Spal, Josef Patočka, Vladimír Krška, Vladimír Hlavatý, Marie Vášová, Jaromír Hanzlík, Růžena Merunková, Bořivoj Navrátil, Marta Kučírková, Svatopluk Skládal, Karel Houska a další. Režie: František Štěpánek.
Utopické RUR (Rossum’s Universal Robots, Rossumovi univerzální Roboti) je v pořadí třetí drama Karla Čapka, časově mu předcházely komedie Lásky hra osudná a Loupežník. Souběžně s ním však s bratrem pracoval také na komedii Ze života hmyzu. Podle vlastních slov dostal Karel Čapek právě při psaní Mravenců nápad na utopické drama a koncipuje Roboty. RUR bylo dopsáno v roce 1920, kdy také vyšlo poprvé tiskem. Premiéru v Národním divadle mělo 25. ledna 1921. Ještě předtím (2. a 3. ledna 1921) jej sehráli ochotníci Jednoty divadelních ochotníků Klicpera v Hradci Králové. Úspěch této Čapkovy hry byl okamžitý a mimořádný, ve velmi krátké době bylo drama přeloženo a uváděno na zahraničních scénách (1921 – Cáchy, 1922 – Varšava, Bělehrad, New York, 1923 – Londýn, Vídeň, Curych, 1924 – Budapešť, Krakov, Paříž, Tokio a další). Třicetiletý autor se tak rázem stal celosvětově známým dramatikem. Varovná Čapkova výzva k lidstvu, pronesená krátce po skončení první světové války, našla silnou odezvu všude, kde bylo RUR uvedeno. Myšlenka výroby umělého člověka – pracovní síly se ve světové vědeckofantastické literatuře objevila již daleko dříve (v našem kulturním prostředí je známa pověst o pražském Golemovi). Karel Čapek však na radu svého bratra jako první užívá pro umělou bytost pojmenování „Robot“, odvozené z výrazu slovanského původu „robota“ – těžká, nedobrovolná práce. Tento termín se stal brzy součástí světových jazyků. Přestože tato Čapkova hra je v současnosti na divadelních prknech uváděna jen výjimečně, její poselství je v postmoderní době až mrazivě aktuální, a proto si zaslouží čtenářovu i posluchačovu pozornost.
Kristina Váňová, ředitelka Památníku Karla Čapka ve Strži
Knižní předloha k této audioknize k zakoupení na www.KNIHCENTRUM.cz (audioteka.cz)


Zdroje obrázků: # / # / # 
Úžasně zpracovaná audiokniha, která vám bude po pár minutách připadat jako nádherná pohádka před spaním? Ano i ne. Ano - platí pro zpracování audioknihy, ovšem velké ne - zase příběhu. Takto smutné a bezbranné čtivo už sem tu dlouho neměla.

Autoři se s tím moc nemazali a příběh vzali pěkně zhurta, ale ne moc. Některé věci vám jednoduše dojdou za pochodu. A ani toho k pochopení nebude moc, protože se celá kniha točí jen a pouze okolo Maryšina období na vdávání a po něm.

Celý příběh se odehrává ve vesničce kousek od Brna. Maryša je téměř dvacetiletá dívka, která už je v dané době dávno zralá na vdávání. Myslí si na ni chudý Francek. A protože se ji rodiče – hlavně matka – snaží dostat, co nejdříve z domu nikoho nepřekvapí následný sled událostí. Věřte mi, že Franckovi Maryšu rozhodně nedají.

Jednoho dne jede Maryšin otec Lízal za mlynářem a vdovcem Vávrou, podívat se na nemocného koně. Klábosí a než by se člověk nadál, už se hádají o výši věna pro Maryšu. Vávra chce, aby jí otec vyplatil, když si Vávru vezme. A po krátkém dohadování se pánové shodnou. Lízal svou jedinou dceru prodá. Jistě není žádným překvapením, že se tento obchod nelíbil ani Franckovi ani Maryše. Francka odklidili na vojnu a Maryšu takříkajíc postavili před hotovou věc. Vezme si Vávru. Starého vdovce s dětmi, který svou první ženu podle šuškandy bil.

A přestože byla Maryša paličatá, nemohla nakonec jinak, než svolit. Podřídila se rodičům a Vávru si vzala. Nezapomene však dodat, že cokoli se stane, padne na hlavu jejich rodičů, protože chtěli, aby se za Vávru vdala. A věřte mi, že na tu hlavu toho dopadne dost.

Celkově jsou její rodiče silně nesympatičtí. Možná je to dobou, protože je rozdíl mezi devatenáctým stoletím a tím naším současným. Změnil se mrav i zvyklosti. Přesto mi jejich chování přišlo dost hnusné. A ani Maryša mi chvílemi nepřišla jinak než jako tvrdohlavé dítě a později i žena. Co létalo myslí Franckovi je mi stále záhadou. Jedno je ale jisté, přestože postavy nebyly úplně ideální, tak byly dostatečně realistické na to, aby s nimi čtenář či posluchač neměl nejmenší problém.

Celá kniha, nebo spíše příběh je poměrně smutný a konec je až nečekaně překvapivý. Po posledním slově jsem napjatě čekala na pokračování, a když žádné nepřišlo, zůstala jsem nechápavě zírat na tlačítko play na svém mobilu. Věřte mi, že tahle kniha – přestože je velmi smutná až k pláči – vás prostě chytne. A myslím, že se zalíbí i těm, kteří nemají milostné trojúhelníky zrovna v oblibě. Přeci jen na cokoli milostného můžeme u této knihy rovnou zapomenout.

Zpracování audioknihy…
Celá audiokniha je pojata a namluvena velmi realisticky. Na pozadí nebo i mezi dialogy hraje hudba či zvuky z okolí, jakoby se kniha nahrávala přímo uprostřed vesnice. I hlasy jednotlivých postav jsou velmi podbízivé a milé, navíc je v celé knize použito nářečí, takže to společně s hudbou a zvukovým doprovodem knize dodává takový, řekla bych až „pohádkový“ nádech. Tedy kdyby byl příběh trochu veselejší. Nemohu si pomoci, ale po celou délku poslechu jsem si připadala jako bych sledovala pohádku, která se mi odvíjí před očima. Každý čtenář či posluchač s trochou fantasie si audioknihu jistě užije. Za mě tedy rozhodně ano.

Jediné co bych mohla trochu vytknout je začátek audioknihy, kdy je kolem protagonistů Vávry a Lízala spousta hluku a my je tak slyšíme poněkud zastřeně a navíc odlišit v takové změti vět Lízalův hlas od toho Vávrova mi přišlo téměř nemožné. Později už je však vše jak má být.

Posluchače tak čeká zhruba hodinka úžasného poslechu při kterém doporučuji lehnout, případně sednout, zavřít oči, relaxovat a vžít se do děje.

Hodnocení obalu: 1/5
Hodnocení audioknihy (obsah): 4.5/5
Hodnocení audioknihy (zpracování): 4.5/5

Něco užitečného navíc...

Maryša Maryša
Alois Mrštík a Vilém Mrštík / MP3, 1 hodina 4 minuty / Radioservis 2006

Obsah audioknihy: Maryša - známá hra bratrů Aloise a Viléma Mrštíkových ožívá v této audionahrávce. Na audioknize účinkují: Lenka Krobotová, Jiří Dvořák, Miroslav Donutil, Vilma Cibulková, Josef Somr a další... 
Příběh Maryši, dcery sedláka, a chudého Francka se odehrává na moravské vesnici devatenáctého století. V dialozích je užito nářečí charakteristického pro danou oblast. Maryša je rodiči nucena vdát se za vdovce Vávru, jehož jediným zájmem je vyrovnat dívčiným majetkem své dluhy. Francek odchází na vojnu, aby se po letech vrátil a postavil svou milovanou Maryšu před mravní dilema. (audioteka.cz)

Zdroje obrázků: # / # / # / #
Zdravím všechny!
Na blogu Ady W. jsem asi před třemi? dny narazila na informaci, že bude pořádat read-a-thon hned začátkem července. A protože 9. jedu na dovolenou, tak jsem neváhala a rovnou řekla, že se zúčastním. Chodím sice do práce, ale vzhledem k tomu, že v úterý a ve středu je svátek, tak budu mít další dva dny k dobru ke čtení.

Nebudu to tady dlouho okecávat. Čeká mě (a možná i vás, pokud chcete) týden plný knih. A já si ho hodlám užít. Chtěla bych si konečně trochu zredukovat počet rozečtených knih, protože 10 je vážně dost. A ještě doplním, že článek Ady W. o Read-a-thonu najdete v odkazu.

Mé čtecí plány? Nezdržovat se knihami, co mě nechytnou a raději je vyměnit za nějaké, co mi sednou lépe. Ráda bych přečetla Vyvolenou bohy (Fragment), Ohnivý dotyk (Fantom Print), Dědičku ohně (CooBoo). V záloze mám ještě pár krásek, jako je OTKA, Vášnivý svůdník a další...

Zapojíte se taky nebo vás tyhle společná čtení moc neberou? 
Jaké knihy jste si vybrali ke čtení vy?