FANGIRL - RAINBOW ROWELLOVÁ

, , No Comments
Kolem Fangirl se strhl obrovský boom – hlavně mezi čtenáři a blogery – a to jak v zahraničí, tak u nás. Nebudu vám mazat med kolem pusy a tvrdit, že jsem se jako obvykle nenechala strhnout, ale opak je pravdou. Obvykle jsem na knihy, kolem kterých je takováto velká šuškanda a povyk totálně alergická. A většinou je čtu až o půl roku později, kdy už o nich nikdo moc nepíše a mám tak možnost si vyčistit hlavu a udělat si na knihu v klidu vlastní názor.

Tentokrát jsem však neodolala. Doma mám Fangirl v originální anglické verzi už asi půl roku (ne-li déle), ale moje angličtina nikdy nebyla nijak zvlášť dobrá, takže pro vás asi není žádným překvapením, že jsem se dostala někde k osmdesáté straně a vzdala to. Naštěstí to bylo až teď, tedy v době, kdy kniha vycházela i u nás v českém jazyce, takže jsem neodolala a koupila si domů i českou verzi. A teď už k samotné knize…

Cath je jedno z dvojčat a k její smůle je ona tou nespolečenskou, nesebevědomou a méně se usmívající sestrou. Wren – její dvojče – vypadá stejně, mluví stejně a dokonce dělá i stejná gesta, ale je prostě více společenská a tak nějak s lidmi lépe vychází. Cath tohle nikdy až tak nevadilo, protože byly odjakživa nerozlučná dvojka. Wren byla její nejlepší kámoška v základní výbavě, ale teď? Wren se svou průbojností je odhodlaná jít na vysokou školu a rozhodně nechce mít za spolubydlící své dvojče. Což, jak si asi dovedete představit, je pro Cath docela rána, ne-li rovnou bodnutí kudlou do zad, protože Cath nikdy necítila touhu se seznamovat a hledat si nové přátele – tuhle „drobnost“ dělala vždycky Wren – a nyní se má sžít s novou spolubydlící a potkávat ve škole stovky lidí? To nedopadne dobře…

První dny – možná se dá říci i měsíce – jsou pro Cath hotová noční můra, ve které potkává naprosto cizí lidi, má pocit, že na ni všichni zírají, a ona z toho trochu vyšiluje. Cath byla prostě odjakživa ostýchavá a mnohem lépe se cítila ve světě fanfikce o Simonovi a Bazovi než v realitě, kde jejími jedinými pocity byl strach a úzkost z nových věcí a lidí.

Pokud od Fangirl čekáte nějakou spásnou myšlenku nebo informace o spasení světa, tak jste vážně na špatné adrese. Ono, i pokud jste se svezli na vlně „bláznění“ ohledně Rainbow Rowellové a čekáte mnoho, tak vězte, že právě to očekávání něčeho víc vám nakonec přinese největší zklamání. Osobně jsem očekávala hezký, milý, čtivý příběh, který se zvrhne v krásnou letní romantiku – bohužel pro mě se moje očekávání tak úplně nesplnilo, takže jsem trochu (víc) zklamaná.

Kniha se v podstatě odehrává během jednoho ročníku vysoké, a přestože má přes 450 stran, tak mám stejně pocit, že to autorka tak trochu „odflákla“. A nemám na mysli, že by to nebylo čtivé, spíše toho podle mě spoustu vynechala a pasáže o Simonu Snowovi, které byly často vytržené z kontextu - takže z nich čtenář mnohdy moc neměl - mi přišly trochu zbytečné. Když už dáte do knihy další příběh, tak ho přece aspoň napíšete celý, nebo vložíte pasáže, ze kterých člověk ví, o co jde a ne náhodně vybrané úryvky, které jsou takřka k ničemu – jen zabírají místo pro hlavní příběh. Prostě mi přišlo, že kdyby autorka více rozvinula příběh a méně nám do knihy cpala Snowa, tak by udělala líp. Nemyslete si, že jsem nějaký odpůrce Simona a Baze – to vůbec ne, i ty Cathiny slashe o nich byly skvělé, ale v knize mě to spíše otravovalo.

Vážně bych si přála, abych z knihy byla stejně „odvařená“ jako ostatní, ale to bohužel nejsem. Nebudu vám tady psát, že je kniha naprosto hrozná, ale ani skvělá, protože sto lidí, sto chutí. Co se nelíbilo mě, se může naopak líbit vám a tak podobně. Podle mého byla Cath většinu knihy naprostý „pošuk“. Já jsem stydlivá, ale tohle byl úplně jiný level. Nechodit do jídelny, protože se bojíte, že nebudete vědět, kde končí fronta nebo kam si sednout, a raději spořádáte zásobu energetických tyčinek, a takto to budete provozovat celý měsíc, ne-li víc? Pro Cath žádný problém. Hádat se se svým dvojčetem jako byste obě byly pubertální nány a ne plnoleté vysokoškolačky – ano prosím. Fňukat kvůli každé kravině? Jo! Dle mého byla hlavní hrdinka většinu knihy prostě zralá na antidepresiva a nejlépe ještě svěrací kazajku. Když už kritizuji, tak Wren, ta byla vyloženě dáreček. U ní ukázkově vidíte pubertální chování v akci. Docela se divím, že při těch svých výstupech ještě nedupala nožkou.

Sečteno podtrženo, byla kniha docela čtivá, dle mého okrouhaná a zbytečně napěchovaná úryvky ze Snowa, ze kterých čtenář stejně moc nemá, ale hlavně měla Fangirl tragický případ hlavní hrdinky. Takhle ubohou hlavní hrdinku – myšleno jako ufňukanou, nesamostatnou a zralou do blázince – jsem už dlouho nikde neviděla. Raději nebudu ani rozebírat konec, abych vám to nenaspoilerovala, ale řeknu jen, že z toho konce jsem úplně cítila tu ubohost, jak z Cath sálá ve vlnách.

Co se obálky týče, tak tady krásně vidíme, že na větě „V jednoduchosti je krása“ přece jen něco bude. Oproti tomu obsahově žádná sláva, kdyby mě hlavní hrdinka tak nevytáčela, tak bych knize nedala ani tohle hodnocení, protože přestože jsem psala, že kniha byla docela čtivá, tak to nebyl žádný zázrak.

Hodnocení obálky: 5/5
Hodnocení knihy: 2.5/5


Něco užitečného navíc...

FangirlFangirl 
Rainbow Rowellová / 456 stran / Yoli

Česká anotace: Ačkoli jsou až na fyzickou podobu každá úplně jiná, Cath odjakživa sdílela se svým dvojčetem Wren všechno: oblečení, trápení s rodiči i vášeň pro knížky o mladém kouzelníkovi Simonu Snowovi. Jenomže teď obě nastupují na vysokou školu a Wren poprvé nechala Cath na holičkách – nechce s ní bydlet na koleji. Potíž je v tom, že Cath na rozdíl od sestry není právě společensky zdatná. Jejím přirozeným prostředím je internet, kde se nemusí nikomu dívat z očí do očí a kde tisíce fanoušků nadšeně čtou její povídky ze světa Simona Snowa. A to je svět na hony vzdálený bludišti školních budov, v němž číhají nástrahy v podobě všech možných fobií, děsivých spolubydlících s neodbytnými kamarády a profesorek tvůrčího psaní, které o fanfikcích nechtějí ani slyšet. Co ale Cath zbývá, než zachovat klid a nedat se? (yoli.cz)

Zdroje obrázků: # / # / # / #

0 komentářů:

Okomentovat