STŘÍBRNÉ STÍNY - RICHELLE MEAD

, , No Comments
Pamatujete si Keitha, takového jednookého alchymistu, který v minulosti znásilnil Sydniinu sestru a prošel nápravným zařízením? A pamatujete si také na to, v jakém stavu se vrátil? Ne? Osvěžím Vám paměť. Byl tam dva měsíce, a když se vrátil, tak vypadal jako chodící mrtvola, co si nepamatuje ani vlastní jméno. Sydney je tam už trochu déle…čtyři měsíce.

V jakém stavu myslíte, že se vrátí?
Bude si pamatovat kdo je a koho miluje, 
nebo z ní bude stejná chodící schránka jako z Keitha?

Sydney dřív bývala příkladnou alchymistkou s výbornými výsledky, poté ji však přidělili k misi na ochranu morojské princezny a vše se změnilo. Zpočátku se Sydney snažila chovat jako příkladná alchymistka, udržovat si odstup a vidět moroje jako stvůry, ale čím více s nimi trávila času, tím více se jí dostávali pod kůži a ona pochopila, že nejsou tak špatní a zvrácení, jak se jí alchymisté snažili odmala vštípit. Vlastně si se skupinkou v Palm Springs vytvořila celkem slušný kamarádský vztah a s Adrianem Ivaškovem i něco víc.

Jako bývalá alchymistka měla dlouhou dobu problém připustit si, že k někomu jako je Adrian Ivaškov - k moroji - může něco cítit, ale bylo to tak a ona to nemohla změnit. A když už se rozhodla, že přestane věřit bludům a lžím alchymistů, ale bude věřit svému srdci – chytili ji.

Otočit se zády k alchymistům nebyl ten nejlepší nápad, nebo alespoň ne ten nejbezpečnější. Alchymisté nejsou zrovna mírumilovní a chápaví. Spíš bych je označila za manipulativní, mozek vymývající „rasisty“, kteří jdou za svým i přes mrtvoly vlastních lidí. Z toho i jiných důvodů není nejlepší nápad si je znepřátelit, jako to udělala Sydney – ne, že bych jí to měla za zlé, to samozřejmě ne, dle mého dělala to nejlepší, co mohla a chtěla – ale alchymisté prostě nejsou ti nejchápavější lidé, co vás plácnou přes prsty, řeknou, že jste udělali chybu a jdou dál. Ne, oni vás pošlou do jejich speciálního nápravného zařízení, ze kterého budete mít ještě štěstí, když se dostanete.

I když, ani to, že se z něj dostanete za dobré chování, ještě není výhra v loterii. Budou Vás sledovat na každém kroku, a jakmile zaznamenají sebemenší náznak „špatného“ chování, hned Vás vrátí zpět do nápravného centra. Co je horší, žít ve vězení stále nebo žít v neustálém strachu, že Vás do něj pošlou zpět?

Sydney Adrianovi před tím, než ji zajali, poslala vzkaz „Střed vydrží.“, ale bude tomu opravdu tak? Čtyři měsíce ve Vašem soukromém pekle s Vámi udělá nehezké věci. Odloučeni jeden od druhého, pomalu ztrácející víru v sebe i ve společné znovu shledání. Sydney je silná a navzdory mučení, ponižování a tyranii je odhodlaná to nevzdat, ovšem Adrian se po prvotních neúspěšných pokusech spojit se se Sydney pomocí snů nechává ovládat náladami éteru a pomalu se propadá do depresí a vše řeší alkoholem.

Věci se vůbec nevyvíjejí tak, jak by měly a i čtenář je z toho mnohdy zklamaný. I přes hrdinské a pro mnohé nejspíše obdivuhodné Sydneyino chování je první čtvrtina, ne-li rovnou polovina celkem nuda, u které si fanoušci této autorky říkají, kam se asi poděla, protože tohle se nepodobá jejím fenomenálním knihám. Ovšem nebuďme až tak přísní, po prvotním usnutí na vavřínech se Richelle Mead opět pouští do svého obvyklého psaní, které všichni zbožňujeme.

Sečteno podtrženo, byl tenhle díl slabší než ty ostatní a nespraví to ani bombastický závěr knihy, kde jsem měla chuť řvát „Hallelujah“. Začátek byl prostě příšerně natažený a nezáživný. Narovinu, když jsou Sydney a Adrian od sebe a linka je chvilku z Adrianova pohledu utápějícího se v depresi z éteru, a pak zase Sydneyina linka, kde se Sydney snaží hrát za všech okolností hrdinku a zachránkyni všech, tak nevím, z čeho mám větší chuť rvát si vlasy. Vedlejších postav si tentokrát vážně moc neužijete, a pokud jste se stejně jako já těšili na novinky o Eddiem a Jill, tak taky moc nejásejte. Prostě a jednoduše nic moc. Kdybych neměla už z předchozích dílů tak ráda hlavní hrdiny a styl autorčina psaní, tak bych možná knihu hodnotila ještě hůř.

Hodnocení obálky: 4/5
Hodnocení knihy: 3/5

Něco užitečného navíc...

PŘEDCHOZÍ DÍLY.:
Pokrevní pouta / Pokrevní pouta (1.díl)
Zlatá lilie / Pokrevní pouta (2.díl)
Indigové kouzlo / Pokrevní pouta (3.díl)
Ohnivé srdce / Pokrevní pouta (4.díl)

Stříbrné stínySilver Shadows
Pokrevní pouta (5.díl) / Richelle Mead 366 stran / Domino

Česká anotace: Nadcházejí velmi temné časy...
V předešlém díle Sydney Sageová učinila životní – a nevratné - rozhodnutí. Uposlechla svůj šestý smysl a rozhodla se hodit za hlavu všechno, v čem vyrůstala. Přesněji řečeno všechno, co jí do hlavy vtloukali Alchymisté.
Jí i Adrianovi se celý svět rozbil na kousky. Nezbývá jim teď nic jiného, než ty kousky trpělivě sbírat a snažit se vrátit svůj vztah tam, kde byl dřív. Pokud ale chtějí začít myslet na lásku, musí v první řadě přežít.Sydney je lapena v nepřátelském světě a stojí ji spoustu sil, aby neztratila sama sebe. Adrian by si také rád zachoval víru, že se všechno v dobré obrátí, ale pak se ho znovu zmocní staří démoni a nová pokušení. Začíná být jasné, že je čekají velmi temné časy... (dominoknihy.cz)

 Zdroje obrázků: # / # / # / #

0 komentářů:

Okomentovat